Lorda Pirrieho nemůžeme vynechat z příběhu Titaniku, neboť mu dal to nejcennější - myšlenku. Ďábelský nápad na stavbu nových velkolodí se zrodil v jeho hlavě. Pirrie se narodil roku 1847 v Quebeku, žil a vyrůstal však v Belfastu. V patnácti letech po neúspěchu na studiích nastoupil jako učeň v loděnicích Harland and Wolf. Svojí vlastní pílí se postupem času propracovával v žebříčku kariéry výš a výš a dotáhl to až na samotný vrchol. Stal se společníkem a později i výkonným ředitelem a prezidentem firmy. Na začátku 20.století provedl velikou modernizaci loděnice, která byla připravena stavět lodě do té doby nevídané velikosti. V letech 1899 až 1907 byl primátorem Belfastu a v roce 1907 získal titul barona.
Byl to Pirrie, který Ismayovi navrhl stavbu nových lodí, jež by mohly konkurovat Mauretanii aLusitanii společnosti Cunard. Byl to on,kdo seznámil Morgan a Ismaye a stál tak vlastně na pozadí vstupu White Star Line do IMM. Titanic s Olympikem nejen vymyslel, ale i postavil. Obě lodě byly jeho děti. Přesto se osudné plavby nezúčastnil a jeho absence při tragédii je dodnes opředena tajemstvím. První cestu Titaniku totiž odřekl až těsně před vyplutím ze zdravotních důvodů. V době, kdy Titanic opouštěl Británii, byl však viděn v jednom pařížském kasinu s neznámou ženou. Mnoho historiků udělalo z této události aféru a téměř důkaz o tom, že zkáza lodi, byla připravená. Pravděpodobně však šlo jen o bezvýznamnou milostnou zápletku, kterou nechtěl Pirrie příliš ventilovat.
Tragédie Titaniku kupodivu Pirrieho život nijak nezměnila. Zůstal nejmocnějším člověkem v loděnici, jeho společenská prestiž nadále stoupala. V roce 1921 byl povýšen na vikomta. Jak však dokládají materiály o firmě Harland and Wolf, poslední léta jeho života byla poznamenána finačními problémy a dluhy. Pirrie zamřel roku 1924 na moři, když se vracel z inspekční cesty z Jižní Afriky.
2024 ©